Všichni naši koučové splňují čtyři základní předpoklady:

• vzdělání v oblasti řízení či personalistiky
• několikaletý výcvik v přístupu zaměřeném na řešení či v systemickém přístupu obecně
• zkušenosti v manažerských pozicích (při řízení projektů, při vedení firmy nebo organizační jednotky apod.)
• aktivní vzdělávací a publikační činnost v oboru (na univerzitách i v privátním sektoru)

Kromě toho disponujeme širokým zázemím mezinárodní spolupráce:

• ve spolupráci s Benem Furmanem (Finsko) a pod jeho supervizí jako jediní v ČR oficiálně provozujeme a vyučujeme koučování zaměřené na řešení jeho metodou Reteaming^®
• spolupracujeme s dalšími předními zahraničními odborníky v oblasti koučování zaměřeného na řešení, např. Mark McKergow (Velká Británie, viz. www.sfwork.com), Paul Koeck (Belgie, viz. www.paulkoeck.com) a další

Protože zastáváme názor, že víc pohledů je lepší než jeden

V individuálním, týmovém i celofiremním koučování s vámi může pracovat jeden kouč anebo můžeme nabídnout sehranou dvojici profesionálních koučů s jasně stanovenými a doplňujícími se rolemi. Vzhledem k tomu, že nás společná práce baví a nabízí také skvělou příležitost pro náš vlastní profesní rozvoj, rozhodli jsme se nabídnout práci dvou koučů za velmi výhodných cenových podmínek (viz. ceník níže). Přesto se dvojice koučů – zejména u individuálních konzultací - může jevit jako zbytečný luxus. Domníváme se, že pravda je to jen zpoloviny: ano, je to poněkud luxusní záležitost, ale není to vůbec zbytečné. Moudré přísloví praví, že „víc hlav, víc ví“. Pokud se tohoto potenciálu vhodně využívá, znamená to výrazné zvýšení efektivity koučovacích sezení vedených dvěma kouči ve srovnání se sezeními vedenými jen jedním, byť sebelepším, koučem (některé výzkumy v zahraničí uvádějí nárůst o 80%). Vzhledem k tomu, že navýšení ceny při objednání dvojice koučů oproti jednomu je mnohem nižší než oněch 80%, jde o celkem výhodnou nabídku.

Ano, je možné vyzkoušet si spolupráci s námi – a to zdarma.

Když lidé něco kupují, většinou jsou rádi, když mají možnost si daný produkt nebo službu alespoň trochu vyzkoušet a prověřit, než se rozhodnou. Rádi bychom našim potenciálním zákazníkům nabídli možnost vyzkoušet si nezávazně a zdarma spolupráci s námi, abychom se mohli všichni lépe rozhodovat, zda spolu budeme dále spolupracovat.

 Nabízíme tři možnosti, jak si vyzkoušet spolupráci s námi:

• dojednávání zakázky – při domlouvání se na rozsahu, cílech a pravidlech spolupráce budete mít možnost zároveň pozorovat, jak pracujeme, a rozhodnout se podle toho
• bezplatná prezentace o reteamingu pro váš tým (max. 12 účastníků, cca 2h včetně diskuse)
• první hodina koučování zdarma - v případě individuálního koučování realizujeme standardně konzultace v délce 2h, přičemž první hodina první konzultace je zdarma (po první hodině se pak vždy domluvíme, zda budeme dále spolupracovat).

Ano, jsou.

Zejména při individuálním koučování se občas objeví nějaké osobní téma (např. úzkost, deprese, psychosomatické potíže, vztahové problémy, apod.), které s koučováním a s pracovní spokojeností a úspěšností úzce souvisí. Kouč, který nemá terapeutický výcvik, s takovými tématy nemůže pracovat, protože k tomu nemá kvalifikaci. Musí tedy svému zákazníkovi v takovém případě doporučit jiného odborníka, většinou psychoterapeuta. Nepříjemné je, že je potřeba najít vhodného terapeuta, znovu s ním dané věci otevřít a zvykat si na nového člověka. Někteří lidé by spíše uvítali, kdyby na všech těchto osobních a pracovních tématech (které spolu navíc často úzce souvisejí) mohli pracovat s jedním profesionálem, kterého již znají a mají s ním dobrou zkušenost. Všichni naši koučové mají rovněž dlouhodobé terapeutické výcviky, takže mohou tuto možnost v případě zájmu svým zákazníkům nabídnout.

Naše zkušenost ukazuje, že lidé jsou většinou velmi důkladně zaměření na to, co dělají špatně. V jednom experimentu vědci zjistili, že když někomu řeknete tři věci které dělá dobře a jednu mu vytknete, tu jednu negativní si zapamatuje spíš než ty tři pozitivní a jeho nálada tomu také odpovídá. Domníváme se, že pokud lidé skutečně usilují o větší sebepoznání, měli by mít přehled nejen o svých nedostatcích, ale (přinejmenším ve stejné míře) i o svých silných stránkách a schopnostech. Existují četné výzkumy z oblasti tzv. „pozitivní psychologie“, které ukazují, že lidé, kteří si realisticky uvědomují své silné stránky, jsou obecně sebevědomější a jsou schopni být ve větší míře tvořiví než lidé, kterým  toto uvědomění chybí. Cílená zpětná vazba, která velmi konkrétně a realisticky poukazuje na to, co se lidem daří, může tyto oblasti vhodně rozvíjet. Nebezpečí přílišné domýšlivosti se podle našeho soudu bát příliš nemusíme – sami při supervizích nabízíme i spoustu podnětů ke zlepšení (co by se dalo dělat jinak) a všichni, kdo pracují s lidmi, jsou v dostatečné míře vystaveni i kritice svých nedokonalostí. Samozřejmě, i přesto existují také velmi domýšliví jedinci, ale u nich možná platí, že to s oceňováním silných stránek nemá nic moc společného. Mnozí z nich by byli stejně domýšliví, i kdybychom jim celou dobu jen nadávali a kritizovali je.

Z našeho pohledu je to s příčinami problémů trochu složitější. Když máte jednoduchý (tzv. triviální) systém, jako je třeba auto, které nechce nastartovat, pak není většinou těžké najít příčinu problému (alespoň pokud jste automachanik). Při práci s lidmi to ale tak jednoduše nefunguje. Dejme tomu, že s žádostí o pomoc oslovíte deset různých renomovaných expertů - koučů. Všichni budou mít špičkové vzdělání, dlouholeté zkušenosti, nejrůznější certifikáty, skvělé reference. je velmi pravděpodobné, že každý z nich najde příčinu vašich problémů někde jinde a navrhne díky  tomu i jiné řešení (podobné experimenty skutečně opakovaně proběhly v různých oblastech). Pokud je to tak, zůstává nám  přatěžká otázka – která příčina je tedy ta „pravá“? Kdo z těch renomovaných odborníků má pravdu a kdo se mýlí? Komu věřit, když všichni patří podle všech ukazatelů ke špičce v oboru?  Z našeho pohledu mají pravdu všichni a zároveň se všichni mýlí. Mají pravdu v tom, že v rámci současného stavu poznání můžeme příčinu problémů stanovit všemi deseti (a snad i více) způsoby a je to po odborné stránce naprosto v pořádku. Mýlí se v tom, že opomíjejí vzít v úvahu, že tato příčina není ta jediná správná. Z našeho pohledu se mýlí ještě v jedné věci – v předpokladu, že se po nějaké příčině vůbec musí pídit, aby mohli najít řešení. Hledání příčiny a její řešení bývá velmi nejisté, jak jsme viděli. Navíc bývá také často velmi složité. Vezměte si příklad sociální pracovnice, která nedokáže přimět svou klientku k odchodu od manžela, který ji týrá. Pokud je příčina v klientce, která nedokáže manžela opustit, pak řešení celé situace může být v důkladné analýze traumatických událostí klientčina raného dětství, zvýšení uvědomění klientky ve vztahu k jejímu prožívání emocí, v osvobození od diskurzů zotročujících ženy anebo ve vyřešení transgenerační zátěže (záleží, který odborník to posuzuje). Všimněme si však, že ve všech případech jde o velmi složitý a většinou dlouhodobý proces. Pokud je příčina v sociální pracovnici, která není schopná klientku dostatečně motivovat, možná bude řešením intenzivní práce sociální pracovnice s vlastními traumaty nebo trénink persuaze (přesvědčovacích dovedností). Opět nás čeká složitý a dlouhodobý proces s nejistým výsledkem (jak si můžeme být jistí, že máme tu správnou příčinu a tedy i to správné řešení, když ani odborníci se neshodnou?). Náš přístup zaměřený na řešení je jiný v tom, že řešení nechápeme jako odstranění (pomyslné) příčiny problémů, ale jako otevření nových možností. Proto se nezajímáme o spekulace o příčinách, ale zajímá nás 1. kam se chceme dostat (cíl), 2. co nám může pomoci se tam dostat (zdroje) a 3. čím se dá začít (první krok). Ano, tak jednoduché to je. Ale je poměrně těžké to takto jednoduše dělat.  

O případných zprávách z koučovacích setkání se domlouváme vždy se zadavatelem zakázky (ten, kdo službu platí).  U individuálního koučování mnozí žádnou zprávu nevyžadují, někteří požadují doklad o účasti pracovníka (prezenční listinu, potvrzení), někteří požadují krátkou zprávu, která  je s ohledem na povinnost mlčenlivosti velmi obecná. Naším zvykem je tuto zprávu sepsat přímo s pracovníkem, takže je tam jen to, s čím pracovník souhlasí, aby tam bylo. U skupinového a týmového koučování zadavatelé zprávu někdy nevyžadují, zejména v případech, kdy se koučování sami účastní. Pokud zprávu vyžadují, většinou obsahuje jen konkrétní výstupy a úkoly. A opět ji tvoříme přímo se skupinou či týmem, který se zněním zprávy vyjádří souhlas.

Hranice jsou poměrně neostré a různí autoři i odborníci z praxe se na rozdíly mezi těmito činnostmi dívají různě. Koučování se z našeho pohledu odlišuje od supervize zejména cílovou skupinou (koučování je určeno pro manažery, supervize primárně pro pomáhající pracovníky), metody práce jsou samozřejmě podobné. Mentoring je z našeho pohledu spíše neformální doprovázení a „zaučování“ méně zkušeného pracovníka pracovníkem zkušeným. Terapie je zaměřena spíše na osobní problémy a trápení, supervize  se váže především k výkonu profese.

Nejjednodušší je kontaktovat přímo vybraného kouče či koučku telefonicky nebo e-mailem (kontakty jsou uvedeny u každého kouče) a domlouvat se přímo s nimi. Všichni mají svůj živnostenský list, takže mohou přímo fakturovat své služby.